Corporate governance

Kde máme potíže s překladem, tam často užíváme cizích výrazů. Tak je tomu i v případě, kdy je potřeba přesně vyjádřit, že podniky se skládaným kapitálem jsou ovládány jim nadřazenými orgány, které ustavují ti, kdo složili své kapitálové podíly.

Kde není rozvinuta věc sama, tam i pojmové a výrazové vybavení kulhá. Jak tedy vyjádřit termín ”corporate governance” česky? Podniková správa? Vlastnická správa? Podnikatelská správa?

Korporace

Výraz corporate governance má dvě složky. Vztahuje se na korporaci, tedy na ten druh podniku, do jehož kapitálu se inkorporovalo několik kapitálových podílů. Toto se stalo nutností, když rozměry podnikání narostly a kapitál jednotlivců, ale i větší kapitál sdružených jednotlivců, společností (company) přestával stačit. Náběhy k tomu lze vysledovat daleko do historie, ovšem všeobecným jevem se takové podnikání stalo až koncem devatenáctého století. Českým výrazem pro korporaci se stala akciová, podílová společnost.

Do korporací se může slévat kapitál ze širokého okruhu. Nejen od jednotlivců, ale i od jiných společností například výrobních a obchodních podniků, bank a dalších institucí. Sdružení kapitálových podílů (akcií) nesmírně urychlilo koncentraci kapitálu. Na samém počátku dvacátého století se objevil první miliardář - U.S. Steel a na konci přesáhlo několik korporací objem výroby přes 150 miliard dolarů. Vezmeme-li sto největších podniků světa, devadesát pět z nich budou korporace. Je to nejdynamičtější podnikatelský útvar naší doby.

"Vynález" korporace otevřel rozsáhlé možnosti kapitálového rozmachu. Korporace je "věčná", jestliže někdo z podílníků vystoupí nebo zemře, kapitálové společenství nezaniká. Každý podílník může se svým podílem nadále volně nakládat, může jej prodat, darovat či postoupit dědicům. Každý odpovídá jen výší svého podílu. Kdyby podnik zkrachoval, ztratí každý jen to, co vložil, a neodpovídá za vzniklé ztráty a dluhy. Kdo vkládá peníze jako kapitál, nemusí se vyznat v oboru podnikání, nemusí ani znát ostatní podílníky, ani výkonné vedení. Řídí se obvykle tím, jak si podnik vede, jak je veřejně hodnocen (na burze, ve finančních kruzích).

Podílníci, tedy akcionáři, se mohou členit na ty, kdo jsou s podnikáním spjati a přímo se účastní jeho rozmachu, dále na ty, kteří do podniku investovali své peníze, stali se investory, a sledují, zda se jim to vyplácí, a na další, kdo půjčili kapitál, stali se věřiteli a mají zájem, aby se jim s prospěchem vrátil. Existují tedy tři skupiny opatřovatelů kapitálu: vlastníci, investoři a věřitelé.

Právě probíhá až nečekaně mohutné spojování kapitálů. I největší podniky se spojují do gigantů, jejichž velikost nemá obdoby. Vznikají korporace s počtem akcionářů do desítek miliónů. Překračujeme práh, za nímž operují globální "megakorporace", podnikatelské "říše, nad nimiž slunce nezapadá".

Je to studená sprcha na naše nedávné představy, že velké podniky nemají budoucnost. Za skoro všelidového souhlasu jsme se namísto jejich nutného a důkladného předělání pustili do jejich rozbíjení a rozchvacování. Je mnoho kazatelů, kteří tvrdí, že to bylo nutné a že noví velikáni opět vyrostou. Velikáni již už nás vyrostli, jenže nejsou českého původu a ke vzniku ryze českých velkých podniků vede ještě hodně dlouhá cesta.

Governance

Pro výraz governance bych v češtině nejspíše použil výrazů ovládání nebo vládnutí. Dříve to nebyl ani na Západě obvyklý výraz. Hojněji se užívalo výrazu "administration", správa. Také u nás v čele akciových společností bývaly správní rady. Nadále se tak jmenují v německy hovořících zemích (Verwaltungsrat). Správa však může být různá, od čistě úřední, až po takovou, jakou bychom mohli nazvat podnikatelskou.

Ovládání korporací se podobá demokratickému vládnutí ve společnosti. Jde o aplikaci osvědčených demokratických principů ve sféře podnikání. "Voliči" jsou "akcionáři". Podobně "volby" jsou "valnou hromadou". Zvolení zástupci, "poslanci" v parlamentu, jsou správní sbory, u nás "představenstva" a "dozorčí rady". Jmenovanou "vládou" jsou "vedoucí pracovníci (exekutiva)". "Zákony", které jsou závazné i pro podnikání akciových společností, pokračují v nich jako "stanovy".

Za více než sto let se ustavily určité modely podnikatelské správy. Anglosaský, který je jednotělesový a shrnuje v sobě všechny funkce. Německý, dvoutělesový, dělí správu na sbor vedoucích (exekutivu) a vedle nich dozorčí radu, která vedoucí potvrzuje v jejich postavení, jmenuje a vyměřuje. Také naše podnikatelská správa je založena na rozdělení "rozhodování", vtěleného do představenstva a "kontroly" vtělené do dozorčí rady. Podobně jako v německém modelu je u nás povinnost zapojit do správy zaměstnance: volí ze sebe třetinu členů dozorčí rady.

Tyto "modely" nevznikly náhodně. Obrážejí charakter kapitálu, jeho velikost, strukturu, regulaci, tradici a návyk. Anglosaský kapitál, a zvláště americký, je největší, ale také nejvíce zespolečenštěný. Velká část obyvatelstva si zvykla investovat své peníze do podniků. General Motors mají více než 60 miliónů akcionářů. Banky nesmějí vlastnit podnikatelský kapitál jinak než jako dočasní věřitelé. Německý kapitál je naproti tomu poměrně zkoncetrovaný do zámožných rodin (Kruppové, Mannesmannové, Flickové, Quantové), do bank a institucí, jako jsou spolkové země, města, různé svazy a také odbory. Mercedes (Daimler) je ve vlastnictví země Severní Porýní - Vestfálsko, řady bank, asi 10 procent vložili kuvajtští šejkové, četné instituce a spousta občanů z celého světa. My jsme se nechali inspirovat ponejvíce německou praxí.

U nás se nepřestává volat po "jednom odpovědném vlastníku". Do akciové společnosti, jejímž posláním je právě slévat vjedno co největší kapitál z mnoha zdrojů, se přenášejí představy z malého živnostenského podnikání, totiž že nic nenahradí osobní dohled. Volání je ovšem oprávněné v tom smyslu, že po uvolněné privatizaci bývá skutečně nesnadné najít jakéhokoli odpovědného vlastníka.

Světový obraz korporací ukazuje přednost podnikatelského potenciálu anglosaského. Podnikatelská správa je nejméně regulovaná, ve svém počínání nejagilnější, nejpružnější. Správní orgán je jediný, ale může si zřizovat odborné pomocné orgány podle potřeby. Jeho převaha je zřejmá už když se sleduje, jak americké velkopodniky ve světě zabírají přední místa. Pohybují se ovšem v rozvinutém a navyklém podnikatelském prostředí.

Podnikatelská správa - páka zásadního zlepšení

Co dělá podnikatelská správa, aby dobře fungovala? To, co je v zájmu úspěšného podnikání třeba: a) vybírá a jmenuje vrcholové vedení, buď generálního ředitele, nebo i další vrcholové funkcionáře (zastupujícího výkonného ředitele, finančního ředitele, někdy celé vedení); b) pomáhá stanovit strategii (směr, klíčové přeměny, konkurenčnost, kapitálové poměry) podniku a c) monitoruje, sleduje a vyhodnocuje celkový výkon podniku.

Správa se neomezuje na pouhé vyhovění zákonu, na vyřízení toho, co je stanoveno zákonem. Ani na pouhou finanční kontrolu. Ani není prodloužením porad vedení. V praxi se takové nedocenění však děje velmi často. Správa ve skutečnosti, jak je zamýšlena zákonem, má klíčový význam pro charakter, zaměření, náročnost a výsledky podniku. Je esencí podnikového vůdcovství (vedení).

Odtud se začíná obroda a rozvoj veškerého řízení. Tlak na podnikavost, na tvořivý elán při stálých přeměnách, osvojování tzv. "nejlepších způsobů" (best practices) řízení, neustálé monitorování růstu ekonomického výkonu a sociálního pokroku.

K soudobým úlohám patří například rozvíjení strategické práce od strnulého cílového plánování k podchycení nejnovějších přeměn byznysu, přípravě kombinací a alternativ, přechod k pružnému strategickému manévrování. Vede k obrácení podniku k zákazníkovi a rozšiřování zákaznické formy dodávek. Je nutné poznání konkurence, jejích předností a vývojových snah, vědomé usilování o vysokou konkurenčnost. Přechod od personálního řízení k rozvíjení lidských zdrojů a k formování lidského a sociálního kapitálu je nezbytnou součástí celého procesu. Přechází se k osvojování přímého marketingu a prodeje (bez prostředníků) s pomocí digitalizovaného e-byznysu, je nutné nastolit řízení znalostí a intenzifikace inovací. Prohlubuje se tvorba přidané hodnoty, kontroly nákladů, finanční analýzy, vyhodnocování finančních rizik a zajištění finančních obchodů (hedging). Odchází se od strmé hierarchie, uvolňuje se organizační struktura směrem k zajištění organizační jednoduchosti a pružnosti. Mnohé další patří mezi tyto úkoly určující pokrokovost a ekonomicko-sociální výkonnost podniku.

Správní sbory mají trvalý úkol kontrolovat, zda je podnikání ve shodě se zákonem a zda podnik má odpovědně upravené své vztahy ke státu (daně, pojištění). Přední světové podniky se navíc přesvědčily - v soudobém náročném podnikatelském prostředí, že nejenom dbalost zákona, ale i etický postoj přispívá k dlouhodobému strategickému úspěchu.

Správní sbory, jejich členové - správní ředitelé, mají proto být vybíráni mezi nejschopnějšími mistry a znalci podnikání. Je vyloženým neštěstím, že se tyto posty obsazují ze známosti, aby si určitá vrstva "přivydělávala vysedáváním", ne-li z vypočítavosti, aby kandidát za to projevil shovívavost a nevšímal si skutečných problémů. Členství ve správních sborech je podle zákona velmi odpovědné. Ručí se náročněji než v jiných případech, totiž celým osobním majetkem. U nás sice také, jenže na zákon se nedbá.

Český akcent

Celý vyspělý svět se věnuje dalšímu zdokonalování corporate governance. Zvláště od poslední dekády dvacátého století. Kapitálu přibývá, zvětšily se možnosti ekonomických kombinací (příkladem je tzv. "nová ekonomika" na průsečíku vysokých technologií s pokrokem technologie informací), vzrostla kapitálová mobilita, a to po celém světě. Výnosy z kapitálu se zvyšují, ale také lze s kapitálem nepoměrně rafinovaněji spekulovat a švindlovat. Dnešní svět je uchvácen tím, jak firmy v odvětvích nové ekonomiky rychle rostou. Microsoftu před lety trvalo šest let než dosáhl první miliardy dolarů, letos toho dosáhlo Cisco za týden. Ale nedaleko od toho jsou čeští zbohatlíci, kteří podobného bohatství dosáhli nikoli tvořivým podnikáním, ale rozkrádáním, "tunelování" se rozšířilo a "tuneláři" se obohacují na úkor veřejnosti.

Mezinárodní srovnání v tomto ohledu vyneslo naši zemi - dříve známou svým lidským a mravním zaujetím - zařazení mezi dvacet "zemí bez zákona" (zejména kvůli daňovým únikům a organizovanému zločinu). Nedávné šetření Transparency International, která podobné průzkumy provádí po celém světě, shrnulo, že u nás je "korupcí proniknut celý státní aparát a veřejná správa". V oboru pašování lidí nás americký Kongres zařadil mezi pět nejprovinilejších zemí.

Nejde o jevy, které jsou inherentní národnímu bytí. Jsou to zvraty zejména poslední doby. Proto je zvláště třeba, aby podnikatelská správa v českých korporacích s osobitým důrazem prosazovala právně etické zásady, k nimž dospěla mezinárodní podnikatelská veřejnost:

"Český akcent" záleží v tom, aby byla obnovena jak vysoká účinnost byznysu, tak "pravidlo zákona a morálky". Jedno od druhého nelze oddělit. Aby správní ředitel dostál takovému nároku, je třeba aby k tomu byl nejen připraven svou inteligencí, vzděláním a zkušeností, ale aby byl rovněž nezávislý, nepodléhal řádné zájmové ani vlastnické skupině, vykonával svou odpovědnou práci podle nejlepšího vědomí a svědomí, maje na zřeteli svrchovanou úlohu - naplnit zájem "svého" podniku na prosperitě.