Externí informace pro podnikatele

PhDr. Michael Babka, ředitel vývoje Albertina data, s.r.o.

Když náš dědeček zakládal firmu, potřeboval něco peněz, hodně umu a trochu štěstí. Ve svém podnikání za celý život řešil asi na tolik problémů, kolik stojí před dnešním podnikatelem každý týden. Současný svět ekonomiky se vyvíjí tak rychle, že by se z toho našim dědečkům zatočila hlava. Podnikatel, který dnes zakládá firmu potřebuje skloubit kromě prostředků a dovedností ještě další dva možná důležitější prvky. Čas a informace. Pádící svět ekonomiky se celý informatizuje. Informace se stávají nejenom silou bezprostředně ovlivňující všechny činnosti v podnicích, ale i předmětem obchodu samého. Globalizace trhů, sílící konkurence ve všech odvětvích, komunikační a dopravní možnosti dneška způsobují, že konkurenční výhodu, náskok a prosperitu získá ten podnikatel, který ví. Který má informace, má je včas a dokáže se podle nich rychle rozhodnout.

Vně firmy zuří informační válka

Ani vnitřně dokonalý podnik se nepohybuje ve vakuu. Je pod vlivem ekonomického i širšího společenského, politického prostředí. Harmonicky fungující firma má samozřejmě výhodu oproti podnikům, v nichž válčí manažeři, zaměstnanci navzájem. Žádný z nich si ale nemůže dovolit ignorovat dění venku. Nemůže si nevšímat externích informačních zdrojů. Nějaká práce s externími informacemi probíhá v podstatě v každé firmě. Všude pracovníci a manažeři alespoň čtou noviny, systematicky nebo namátkově zjišťují, co se napsalo o nich samých, o konkurentech, o tržním segmentu, v němž podnikají atd. Vedou jednání a rozhovory s partnery, zákazníky, provádí různé formy průzkumu trhu.

Jak patrno, zdroje mohou mít různé podoby. Jejich nejběžnější členění vychází ze stupně zprostředkování informace a rozlišuje primární a sekundární zdroje. Primárními jsou v tomto ohledu osoby nebo organizace, se kterými se setkáváme (případně utkáváme) na trhu. Zákazníci, zaměstnanci (naší i konkurenční firmy), dodavatelé - ti všichni se mohou stát nositeli zajímavých informací. Můžeme je jednoduše “vyzpovídat”, můžeme využívat různých metod sociologického či marketingového výzkumu. Stejně tak můžeme pozorovat chování firem, zákazníků, testovat výrobky.

Sekundárními informacemi se pak rozumí ty, které odráží (zprostředkovávají) jevy v primární oblasti a najdeme je většinou ve formě veřejných dokumentů v tištěné nebo elektronické podobě. Sekundární informační zdroje bychom ale měli, v rozporu s jejich názvem, zkoumat jako první. Důvodů je k tomu hned několik. Jejich průzkum je většinou rychlejší a levnější a zaměříme-li se na ty veřejně dostupné, nehrozí nám riziko, že se dostaneme do konfliktu se zákonem. Některá primární pátrání totiž mohou být považována za průmyslovou špionáž, za porušení ochrany obchodního či jiného tajemství a v neposlední řadě za nepovolené “vměšování” do osobních údajů.

Ne každá firma ale pracuje s těmito sekundárními informačními zdroji pravidelně, systematicky a cílevědomě. Je totiž nutné se v nich zorientovat, vybrat a koupit ty nejvhodnější, rozhodnout o způsobech a periodicitě jejich zpracování a hlavně o tom, jaké informace se budou sledovat a jak se budou dále zužitkovávat.

Jaké zdroje si vybrat ?

Potřeba přísunu informací z vnějšku je samozřejmě jiná u velké zavedené společnosti, která má téměř přirozený monopol a jiná u malé soukromé firmy, která zahajuje obchodní aktivitu na přeplněném trhu. Liší se zajisté i informační potřeby menší okresní mlékárny, dovozce cigaret nebo pobočky zahraničního výrobce elektronických zbraňových systémů. Obecně však všichni mají společné základní okruhy informací, které potřebují a které zároveň mohou získat z externích zdrojů. Všichni mají na trhu alespoň nějaké konkurenty, všichni určitě hledají zákazníky a spolehlivé partnery. Všichni potřebují vědět, co se v jejich branži děje. Pokusme se tyto společné stránky popsat z hlediska dostupných informačních zdrojů.

Adresáře a katalogy firem

Základní orientaci v tom, kdo je kdo na trhu, jaké podnikatelské subjekty podnikají v regionech a oborech pro nás zajímavých (ať už z hlediska konkurenčního nebo zákaznického), nám nejlépe poskytnou firemní katalogy a adresáře. Předtím, než se pro nějaký rozhodneme, je ale důležité si uvědomit (zjistit a ověřit), jak takový zdroj vzniká. Je-li založen na inzerci firem (tj. na placených zápisech do katalogu), obsahuje poměrně přesné kontaktní údaje spíše nahodilého souboru podniků, které se rozhodly pro zápis do katalogu. Někteří producenti kombinují placený a neplacený princip tak, že základní zápis do katalogu je bezplatný, rozšířený (zvýrazněný) zápis je za úhradu. Je-li zdroj informací o firmách založen na zpracování veřejných registračních dat, pokrývá většinou všechny registrované podniky, obsahuje ale jen ty údaje, které státní správa shromažďuje a které zároveň nepodléhají zákonné ochraně.

Další důležitou charakteristiku zdroje představuje způsob a jednotnost oborového (výrobkového) zařazení firem. Je důležité vědět, jak je definován předmět činnosti podniku, jak lze podle něj vyhledávat a v neposlední řadě, je-li jednoznačně vyjádřen a uveden u všech firem. Nelze ani podcenit kvalitu a úplnost vyplnění dalších údajů, které lze využít při základním členění (segmentaci) podniků. Databáze poskytované v elektronické podobě většinou umožňují vyhledávat podle všech údajů. Tištěné katalogy a adresáře bývají vybaveny rejstříky, jejich možnosti jsou ale omezené a v případě kombinace více výběrových kritérií budete v papírovém katalogu bez šancí na rychlé dosažení uspokojivého výsledku.

Protože na českém trhu informačních produktů se vyskytuje také zboží pochybné kvality založené na pirátských kopiích dat, není na škodu si při výběru databáze trochu zahrát na detektiva nebo kvalitáře. Na jaké otázky by Vám obchodník s informacemi, nabízející službu, tištěný katalog nebo databázi měl odpovědět? Měl by přesně specifikovat, jakým způsobem jsou data získávána, přičemž velikost databáze s tím nemůže být v rozporu. (Statisíce záznamů v databázi firem dokáže vlastní dotazníkovou metodou získat jen velká známá firma, kterých není mnoho. Firma nedávno vzniklá s třemi a půl zaměstnanci a sídlící v bytě jednoho z nich sotva dokáže tuto obrovskou agendu spustit, řídit a financovat). Nezapomeňte se také zeptat, kolik aktualizací databáze (katalogu) již vyšlo, jak, kdy a s čím firma začínala, jaké výsledky za ní stojí.

Kdo je kdo, co se napsalo

Sekundární zdroje, které zachycují kdo je kdo, co kde bylo napsáno, přichází na řadu v okamžiku, kdy získáme základní představu o subjektech na trhu, vytvoříme si jejich evidenci (nejlépe ve formě interní databáze - v této souvislosti malá rada: vybírejte si takové databáze, které vám dovolí exportovat data ve formátu DBF nebo provádět vlastní aktualizaci dat). Do vytipovaného souboru potenciálních zákazníků či konkurentů (víme o nich zatím, jak se jmenují, kde sídlí, čím se zabývají, kolik mají zaměstnanců, kdy vznikli apod.) potřebujeme doplnit další poznatky. Kromě toho, co o nich zjistí naši pracovníci, vyplatí se monitorovat denní a odborný tisk. Získáme řadu zajímavých informací, signálů a podnětů. Pro přímé oslovení zákazníků není na škodu znát přesná jména a funkce manažerů. Údaje o tom, kdo je kdo ve firmě, jaké jsou vlastnické vztahy, jaké je zázemí manažerů a jak vystupují na veřejnosti, lze mimo jiné poskládat z tiskových zpráv, ročenek a biografií.

Při výběru zdrojů této kategorie bychom měli vzít v úvahu, jak široké spektrum periodik chceme sledovat i to, dáváme-li spíš přednost rychlé orientaci v obsahu zpráv nebo naopak chceme-li studovat plné texty. Vyhledávací možnosti a celkový softwarový komfort poskytovaný zákazníkovi je zajisté také důležité kritérium výběru, v podstatě ale jde především o obsah. Všimněte si proto třeba i retrospektivy (tj. jak dlouho již je tisk monitorován - někdy může zdánlivě stará informace o firmě získat velmi aktuální význam) nebo toho, jaká regionální periodika jsou zpracovávána.

Do nitra podniku

Externí informační zdroje, které mohou nejvíce proniknout do situace firmy, potřebujeme tehdy, chceme-li opravdu podrobně analyzovat svého soupeře nebo partnera, s nímž hodláme uzavřít významný obchod apod. Dostupnost takových informací je dána jednak legislativou (např. povinností zveřejňovat hospodářské výsledky), jednak informační vyspělostí a vstřícností v dané zemi a daném podniku. Ne náhodou je ochota poskytovat o sobě tyto informace jedním z kritérií celkového hodnocení solidnosti podniku v ekonomicky vyspělém světě. V této souvislosti nutno podotknout, že i u nás se objevují první vlaštovky např. v podobě tzv. informačního ratingu přidělovaného podnikům.

Posouzení solidnosti firmy může na základě individuálních požadavků poskytnout tzv. kreditní agentura, která při zpracování zprávy o firmě kombinuje různé externí zdroje s vlastním šetřením. Výsledek, na který je ale třeba nějaký čas počkat, pak obsahuje základní charakteristiky podniku, vybrané údaje z výsledků hospodaření a celkové zhodnocení solventnosti podniku. Ne vždy se ale podaří shromáždit všechny potřebné podklady pro kvalitní "posudek", za práci ovšem musíte agentuře zaplatit tak jako tak.

Pustíte-li se do vyhledávání dat na vlastní pěst, máte k dispozici několik zdrojů. Účetní závěrky podniků, které podléhají povinnému auditu, otiskuje Obchodní věstník. Ten, resp. přímý sběr dat od podniků je zdrojem dalších produktů, které tato data poskytují v elegantnějším balení. Uveďme jako příklad databázových zdrojů produkt Albertina - Finanční profily (tento a všechny následující zmiňované zdroje jsou dostupné v ISRM, pozn red.), který navíc zahrnuje i prospekty emitentů cenných papírů, které jsou důležitým materiálem přinášejícím obraz toho, jak podnik vidí svou strategii, postavení na trhu apod.

Při analýze českých podniků i přes zlepšující se situaci v informační nabídce stále narážíme na nedostatek kvalitních dat. V západní Evropě a v USA jsou například běžně dostupné různé marketingové a sektorové studie postihující pozice podniků v celkovém tržním kontextu. Podniky, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány, jsou navíc pravidelně podrobovány analýzám poradenských a brokerských firem a tyto studie jsou spolu s kompletními finančními dokumenty publikovány a zpřístupňovány jako databáze.

Není nad příklad

Předpokládejme, že jsme v roli investora, který se rozhoduje o investici do výstavby moderní mlékárny. Bude nás tedy zajímat, jaká je situace na tuzemském trhu mlékárenskými výrobky, jaké jsou stávající kapacity mlékáren, které mlékárny hrají klíčové role na trhu, jaký je jejich obrat a další ekonomické ukazatele. Podobně se může ptát i bankéř, který zvažuje rizikovost úvěru postaveného na podnikatelském plánu v oblasti mlékárenství. Výchozí informační průzkum podobného typu by si měl udělat i podnikatel, který chce do ČR dovážet mléčné produkty a konec konců každý manažer mlékárny, který chce svůj podnik vést vítězně bojištěm trhu.

Lze zajisté všechny naznačené a další důležité otázky položit renomované poradenské firmě a čekat. V případě velké investice, velkého úvěru se to doporučuje. Ale i otázky, kladené poradcům by měly vycházet ze základní znalosti situace. Základní informační průzkum provedený předtím, než navštívíte poradce, vám možná na některé otázky odpoví a pokud ne zcela, naznačí otázky nové a doplňující, a v neposlední řadě i otázky kontrolní.

Jaké zdroje v našem případě tedy máme k dispozici? Bezesporu nejdůležitějším bude denní a ekonomický tisk. Mlékárenství je téma, o kterém se poměrně často píše. Dále bychom neměli opomenout pramen, který eviduje všechny podniky tohoto oboru a další zdroje, které o nich poskytují základní (tzv. kancelářské) informace. Neobejdeme se ani bez účetních závěrek podniků. Dobré by bylo získat i výroční zprávy významných mlékáren, případně prospekty těch, které emitují obchodovatelné akcie. Z veřejně dostupných zdrojů můžeme efektivně čerpat informace ale jen tehdy, podaří-li se nám je shromáždit (získat) rychle a v takové podobě, která pro nás nebude znamenat úmornou, několika týdenní práci.

Přehled podniků

Základní evidenci podniků, zabývajících se zpracováním mléka, najdeme v databázi Albertina - Registr organizací (dále ARO). V něm se dozvíme, že "provoz mlékáren", resp. "úpravu a zpracování mléka" má jako hlavní předmět činnosti uvedeno 239 subjektů. Z nich je 151 aktivních právních subjektů a 20 neaktivních (v likvidaci). Ostatní firmy patří do kategorie soukromých podnikatelů, podnikajících na základě živnostenského oprávnění atd. ARO nám v ideálním případě o podniku sdělí tyto údaje:

Název organizace : JIHOČESKÉ MLÉKÁRNY, akciová společnost
Adresa organizace : Rudolfovská 83
370 01 ČESKÉ BUDĚJOVICE
Telefon : (038)7411947, 7411941, 7736111
Fax : (038)7411938
IČO organizace : 15777774
Právní forma : Akciová společnost
Druh vlastnictví : Soukromé
Druh vzniku : Jako jediný nástupce jednoho předchůdce (předchůdce dále neexistuje)
Datum vzniku : 22.03.1991
SNA : Soukromé nefinanční podniky a korporace
Typ organizace : Organizace - právní subjekt (mimo soukromých podnikatelů)
Okres : Okres České Budějovice
Kraj : Kraj jihočeský
Počet pracovníků : 2000 - 2499
Základní jmění : 755097000 Kč
Obrat : 1996: 5087 mil.
            1995: 4688 mil.
            1994: 4015 mil.
            1993: 3969 mil.
Datum aktualizace : 04.09.1997
OKEČ převažující : 15510-Provoz mlékáren, výroba másla a sýrů
OKEČ ostatní : 55300-Provoz restaurací, bufetů apod.
                        50500-Maloobchodní prodej pohonných hmot
                        28630-Výroba zámků a kování
                        60240-Silniční nákladní doprava
Výrobky :

Informace z obchodního rejstříku :

ARO nám dovolí všechny vyhledané mlékárenské podniky setřídit např. podle kategorie počtu pracovníků, vytisknout, vyexportovat jako soubor v TXT nebo DBF formátu atd. Se souborem v DBF formátu pak lze provádět spoustu věcí, včetně budování vlastní databáze (samozřejmě pro vlastní potřebu, nechceme-li se dostat do zmíněné skupiny pirátů).

Využitím dalších zdrojů (např. Obchodní věstník, Významné podniky ČR, InformKatalog) tuto vlastní databázi ověřujeme a aktualizujeme. Vybíráme si samozřejmě ty údaje, které jsou pro nás důležité. Ať už ale mlékárny pro nás představují konkurenta nebo partnera či zákazníka, je například vždy důležité mít podchyceno, kdo je momentálně ve vedení, jakou zastává funkci, zda současně nepůsobí v jiných společnostech atd.

Průzkum tisku

Shromáždit a pročítat nejméně dvacet titulů periodik za dva roky a hledat v nich články o našem tématu je nemyslitelné. Databáze, které monitorují víc jak stovku titulů a zestručňují obsah článků, nám umožní rychle a snadno vybrat to nejpodstatnější (v příkladech jsou uvedeny záznamy z databáze Albertina - Monitor tisku, dále AMT). Některé nejzajímavější články pak dohledáme podle citace v originálech (např. v nejbližší knihovně nebo na INTERNETu), pokud v databázi nebyl k dispozici plný text.

Databáze AMT, která monitoruje přes 150 titulů, obsahuje za období 1.1.1993 - 30.1.1998 přes 2.300 abstraktů nebo plných textů článků, které se týkají (byť třeba jen okrajově) problematiky mlékárenství. Zaměřme se jen na zprávy z posledního období a na ty, které hovoří o kapacitách na zpracování mléka (jednoduše vyhledáme slova “kapacita” a jeho varianty v textu abstraktu nebo v názvech článků a vybereme období let 1996 a 1997). I tak dostaneme nejméně 100 odpovědí. Abychom s nimi mohli dále efektivně pracovat, uložíme si je jako samostatný soubor, který trochu uspořádáme a “učešeme”. Následující příklad ukazuje jeden záznam z databáze AMT o problematice kapacit mlékáren a tabulku, kterou jsme sestavili jednoduchým přeskupením podstatných informací z několika desítek takových záznamů. Nikdy bychom přitom neměli “smazat” odkaz na zdroj, odkud informace pochází. Protože v souvislosti s kapacitou se píše i o produkci, rozšířili jsme o tento údaj i naši tabulku. Kompletní tabulka, vycházející ze všech dostupných zpráv je samozřejmě delší, ne vždy se nám ale podaří vyplnit všechny sloupce.

Název článku : Příští rok hrozí mlékárnám bankroty

Anotace : Zvýšení výkupní ceny mléka

Autor : Havel Petr

Datum zařazení : 30.12.1997

Číslo záznamu : 297750

Zdroj : Lidové noviny, č.: 303, str.: 14, 30.12.1997

Firma(y) : Agrární komora ČR

Obor(y) : 15500-Úprava a zpracování mléka

Tem. okruh(y) : členství v asociacích, komorách, svazech

cenové pohyby

reorganizace, restrukturalizace

Abstrakt :

Zvýšení výkupní ceny mléka povede k žádoucí restrukturalizaci domácího zpracovatelského průmyslu. Od ledna se zvýší minimální garantovaná cena za

litr mléka z 6,80 na 7,50 koruny. Zpracovatelské kapacity na mléko jsou v ČR vyšší, než činí jeho stávající produkce. Podle tajemníka Agrární komory

ČR Jana Záhorky si budou zemědělci díky takovému postavení své odběratele vybírat. Je pochopitelné, že mléko dodají tam, kde jim zaplatí více. Sama minimální garantovaná cena platná od začátku příštího roku přitom nezakládá povinnost mlékáren tuto cenu dodavatelům mléka platit. Mlékárny se ale nemohou zúčastnit dotovaného vývozu másla a mlékárenských výrobků. Podle předsedy zemědělského výboru parlamentu a viceprezidenta AK Karla Machovce povede vyšší minimální cena mléka k žádoucí restrukturalizaci domácího mlékárenského průmyslu. Zpracovatelské podniky postaví zdražení suroviny před zásadní dilema - komu platit dříve. Podle tajemníka AK Jana Záhorky jsou první možností investice do zemědělské prvovýroby, například podporou vedoucí k vyšší užitkovosti dojnic. Druhou cestou jsou investice do zpracovatelských technologií. Ideální by bylo obojí, avšak na to budou mít jen silné a efektivně vyrábějící podniky.

Obdobná tabulka může bezprostředně sloužit jako základ dalších analýz a studií, musíme však počítat s její časovou nesourodostí a neúplností. Každopádně představuje nenahraditelnou platformu pro toho, kdo chce téma analyzovat důkladně pomocí primárního průzkumu. Věřte, že úplně jinak se jedná s manažerem firmy, po němž chcete, aby se trochu vyzpovídal, když mu v úvodu ocitujete, co a kdy o nich tisk napsal. Kromě dílčích informací o jednotlivých mlékárnách najdeme v databázi AMT i souhrnné články, které hodnotí situaci celého oboru nebo odvětví.

Hospodaření a strategie

Údaje zachycené z průzkumu tisku či oficiálních zdrojů potřebujeme doplnit o podrobnější, zejména finanční charakteristiky. Minimálně bychom měli mít k dispozici účetní závěrky podniků, které hrají na trhu rozhodující roli. Zásadu o ověřování informací v různých nezávislých zdrojích umožňuje v tomto případě např. zákonná povinnost podniků s povinným auditem uveřejňovat účetní závěrky. Můžeme tak porovnávat účetní závěrky podniků za různá období, můžeme na jejich základě vypočítávat a srovnávat různé ukazatele. Můžeme ale také někdy narazit na rozpor v tom, jaké údaje o hospodaření mlékárny přinesl tisk, jaké byly zveřejněny cestou Obchodního věstníku. I to je důležitý signál proto, abychom věděli, jak a kam zaměřit primární průzkum.

Ve stejném prostředí, v kterém jsme pracovali s registračními údaji a články či inzeráty z textu, najdeme i údaje o hospodaření podniků. Soubor databází Albertina - Finanční profily na CD-ROM disku zahrnuje např. účetní závěrky více než 8.000 podniků zpracovaných z Obchodního věstníku nebo získaných přímo a téměř 3.000 prospektů emitentů cenných papírů. Kromě toho zde najdete databázi monitorující cenné papíry z hlediska pohybu cen a objemů obchodů na pražské burze i v RM-Systému.

Albertina - Účetní závěrky dovoluje exportovat data v textovém i DBF formátu, čímž je umožněno sestavovat libovolné tabulky vybraných údajů, srovnávající jeden podnik v časové řadě nebo více podniků navzájem.

Úplný záznam účetní závěrky v databázi Albertina - Účetní závěrky má tuto podobu:

IČO firmy : 15777774

Název firmy : Jihočeské mlékárny, a.s.

Adresa firmy : Rudolfovská 83, 370 50 České Budějovice

Zdroj : Obchodní věstník, č.: 33, 20.08.1997

Začátek období : 01.01.1996

Konec období : 31.12.1996

Obor činnosti (OKEČ) :

15510-Provoz mlékáren, výroba másla a sýrů

Účetní závěrky

Rozvaha :

Aktiva celkem : ................................. 1832773 tis. Kč

Stálá aktiva : .................................. 766233 tis. Kč

Nehmotný investiční majetek : ................... 477 tis. Kč

Hmotný investiční majetek : ..................... 750011 tis. Kč

Finanční investice : ............................ 15745 tis. Kč

Oběžná aktiva : ................................. 995191 tis. Kč

Zásoby : ........................................ 379644 tis. Kč

Krátkodobé pohledávky : ......................... 596789 tis. Kč

Finanční majetek : .............................. 18758 tis. Kč

Ostatní aktiva : ................................ 71349 tis. Kč

Pasiva celkem : ................................. 1832773 tis. Kč

Vlastní jmění : ................................. 908839 tis. Kč

Základní jmění (součet) : ....................... 755097 tis. Kč

Fondy tvořené ze zisku : ........................ 101107 tis. Kč

Hospodářský výsledek minulých let : ............. 34465 tis. Kč

Hospodářský výsledek účetní období : ............ 18170 tis. Kč

Cizí zdroje : ................................... 895883 tis. Kč

Rezervy : ....................................... 141464 tis. Kč

Krátkodobé závazky : ............................ 404765 tis. Kč

Bankovní úvěry a výpomoci : ..................... 349654 tis. Kč

Dlouhodobé bankovní úvěry : ..................... 27167 tis. Kč

Ostatní pasiva : ................................ 28051 tis. Kč

Výkaz zisků a ztrát :

Výkony a prodej zboží : ......................... 5171217 tis. Kč

z toho tržby za prodej vl. výr., služeb a zboží : 5087216 tis. Kč

Změna stavu vnitrop. zásobování vl.výroby : ..... 61543 tis. Kč

Aktivace : ...................................... 22458 tis. Kč

Výkonová spotřeba : ............................. 4636044 tis. Kč

Přidaná hodnota : ............................... 535173 tis. Kč

Osobní náklady : ................................ 270290 tis. Kč

Jiné provozní výnosy : .......................... 76480 tis. Kč

Jiné provozní náklady : ......................... 111402 tis. Kč

Odpisy hmotných a nehmot. invest. majetku : ..... 110043 tis. Kč

Zúčt.rezerv,opr.položek a čas.roz.prov.výnosů : . 43030 tis. Kč

Tvorba rezerv,opr.položek a čas.roz.prov.nákl.: . 91380 tis. Kč

Provozní hospodářský výsledek : ................. 71568 tis. Kč

Finanční výnosy : ............................... 21045 tis. Kč

Finanční náklady : .............................. 75941 tis. Kč

Tvorba rezerv a opr. položek na fin. náklady : .. 1057 tis. Kč

Hospodářský výsledek z finančních operací : ..... -55953 tis. Kč

Hospodářský výsledek za běžnou činnost : ........ 15615 tis. Kč

Mimořádné výnosy : .............................. 2986 tis. Kč

Mimořádné náklady : ............................. 431 tis. Kč

Mimořádný hospodářský výsledek : ................ 2555 tis. Kč

Hospodářský výsledek za účetní období : ......... 18170 tis. Kč

Poměrové ukazatele :

Rentabilita celkových aktiv (v%) : .............. 0.99 %

Rentabilita vlastního jmění (v%) : .............. 2.00 %

Míra zajištěnosti závazků pohledávkami : ........ 0.678

Běžná likvidita (v%) : .......................... 245.87 %

Pohotová likvidita (v%) : ....................... 152.08 %

Okamžitá likvidita (v%) : ....................... 4.63 %

Ukazatel zadluženosti (v%) : .................... 38.47 %

Cash flow :

Peněžní tok z operační činnosti : 211 512

Peněžní tok z investiční činnosti : - 79 969

Peněžní tok z finanční činnosti : - 17 369

Pohledávky 180 dnů po lhůtě splatnosti : 154 254

HIM zatíž. zást. právem nebo věc. břemeny : 485 967

Dceřiné společnosti :

Jihomilk, a. s., Rudolfovská 83, 370 50 Č. Budějovice

JČM Morava, Rudolfovská 83, 370 50 Č. Budějovice

Výrok auditora : bez výhrad, BDO CS, s. r. o., 18, 23. 5. 1997

Prospekt emitenta cenného papíru pak může poskytnout zajímavý "vlastní pohled" na strategii a pozici podniku. V databázi Albertina - Prospekty emitentů najdete kromě nich i další informačně zajímavé firemní dokumenty, a to texty výročních zpráv.

Ačkoli ČR nepatří dosud k informačně nejvyspělejším zemím, ukazuje se, že i tak lze z externích, veřejně dostupných zdrojů shromáždit řadu zajímavých podkladů pro další práci. Při tomto shromažďování se vyplatí využít takové produkty, které zdroje integrují a zpřístupňují v prostředí moderních informačních technologií (CD-ROM, online). Jejich předností je mimo jiné i úspora času a přímá použitelnost dat pro další počítačová "kouzla".

Nejsme ve světě sami

Náš podnikatel z úvodu článku ví samozřejmě i to, že prostor trhu nekončí v Aši nebo Hodoníně. Vývoj situace v mlékárenském nebo jiném oboru v Evropě se dříve nebo později nějak odrazí na trhu českém. Pro důkladné posouzení svých možností a rizik je proto dobré vědět, co se děje za hranicemi.

Zahraniční studie popisující oborové nebo výrobkové trendy stejně jako analýzy postihující konkrétní velké podniky lze získat třeba přes vlastní reprezentanty v jednotlivých zemích, obchodní komory nebo přes jiné více či méně oficiální kanály. Průmyslově a informačně vyspělé země nabízejí tyto zdroje také ve veřejných databázových centrech, ovšem za nemalé poplatky. Informaci o hledaném segmentu trhu, prognózu vývoje, charakteristiky firem s největším podílem na trhu tak můžete mít ve svém počítači během několika minut. Samozřejmě za předpokladu, že takovou studii někdo zpracoval, že víte, kde ji hledat a jste ochotni za ni zaplatit.

Externí zdroje popsané v úvodu (adresáře a katalogy firem, databáze s abstrakty nebo plnými texty tiskových zpráv, finanční dokumenty firem) jsou také a v mnohem větší míře dostupné v zemích, kterým říkáme ekonomicky vyspělé. Můžete v těchto databázích díky telekomunikačním sítím pátrat stejně, jako ve zdrojích tuzemských. Můžete hledat kontakty na konkrétní dodavatele nebo odběratele. Můžete si ověřovat, zda zahraniční firma, která vás oslovila, vůbec existuje a jak ji vidí média a veřejné zdroje. Můžete zjišťovat a srovnávat její ekonomické výsledky atd.

Není v možnostech tohoto článku jen vyjmenovat zdroje, které např. západní Evropa a USA mají k dispozici v jednom databázovém centru. Zmiňme se tedy pro ilustraci alespoň o těch, které zachytily také podniky v ČR. Renomovaná belgická společnost Bureau van Dijk vydává na CD-ROM disku databázi finančních dokumentů 200.000 nejvýznamnějších evropských podniků. Databáze AMADEUS není ale prostým shromážděním dat. Její “přidaná hodnota” spočívá v tom, že finanční charakteristiky všech zachycených podniků, mezi nimiž najdete více jak 3.300 českých (a 500 slovenských), je možné navzájem porovnávat, převádět na libovolnou měnu, slučovat do skupin a podrobovat skupinovým analýzám včetně např. definování oborových norem. V neposlední řadě AMADEUS podporuje rozmanité exporty dat přímo do tabulkových procesorů, s kterými jste zvyklí pracovat.

Dokázat efektivně zužitkovat tuzemské i zahraniční informace z externích zdrojů je a stále více bude nezbytným východiskem každého rozhodování. Na závěr mi proto dovolte parafrázovat reklamní slogan, který se v originále sice týká jiné oblasti lidské aktivity, ale hodí se i pro lidskou přirozenost, které od roku 1989 říkáme podnikání. Ten slogan zní: Když riskuješ, neriskuj ! Přeloženo pro naše potřeby: "Když podnikáš, člověče, vstupuješ do tolika rizik, že není třeba riskovat ještě tím, že budeš ignorovat informace o svém okolí".

Poznámka redakce: všechny informační zdroje zmiňované v článku jsou dostupné v Informačním středisku pro rozvoj managementu (ISRM). Podobné analýzy a rešerše lze objednat vyplněním přiloženého formuláře na objednávku informační služby nebo osobně na kterémkoli z uvedených kontaktů ISRM.